Posledním krokem k odstartování rakety bude sestrojit startovací zařízení (rampu + kabeláž).
Na začátek nám jistě postačí úplně jednoduchá tyčová rampa, o průměru 6 mm a délky alespoň 1 m raději však 1,5 m. Ještě budeme potřebovat opěrku, aby nám raketa nestála přímo na zemi, pro začátek postačí kolík na prádlo.
   Dále budeme potřebovat alespoň jednoduché odpalovací zařízení (cca 10 - 20 m kabelu (dvoulinky) postačí ta nejtenčí, skříňku vybavenou tlačítkem a
vypínačem a akumulátor nebo baterii.
Jednoduché odpalovací zařízení zachycuje obr. 1. Na kabel připájíme čtyři banánky, dva z nich příjdou do odpalovací skříňky, na dva nasadíme krokodýlky. 
   Pak už nezbývá nic jiného než připojit kabel k palníku, pak k odpalovací skříňce (nikdy ne opačně !) zapnout vypínač a hlasitě odpočítávat 5, 4, 3, 2, 1, START ! A zmáčknout tlačítko.
( Pozn.- předem si však ještě znovu přečtěte kapitolu o bezpečnosti)

 
Obr. 1 - schéma odpalovacího zařízení

     
Ukázka odpalovací skříňky                              Nákres jednoduché tyčové rampy
                                                                    (základ tvoří prkénko na kterém je přišroubován 
                                                                                deflektor (na odvod žhavých plynů) ohnutý z plechu)  

Složitější startovací zařízení

    S delší praxí nám přestane obyčejné startovací zařízení stačit a začneme pokukovat po něčem trochu složitějším. Například s možností otestovat vedení k palníku, nebo při pořádání raketové akce či soutěže, mít možnost odpalovat více ramp. K tomuto účelu je určeno následující zařízení.
  Schéma zapojení vidíme na obr. 2. Napájení je z 12 V autobaterie (která nám jistě postačí k mnoha startům). Vyrobíme si kabel, na jednom konci opatřený velkými krokodýli, které jdou cvaknout na baterii a na konci druhém opatřený banánky (červený plus, modrý mínus), které příjdou do odpalovací skříňky.
  Po zapnutí vypínače V1 se rozsvítí žárovka Ž1 (signalizace zapnutí přístroje). Přepínačem PŘ1 si nastavíme požadovanou rampu. Stiskem tlačítka TL1 kontrolujeme uzavření obvodu, kabely - palník, výsledek nám ukáže výchylka ampérmetru. Zároveň se rozsvítí kontrolní LED-ka D1. Rezistor R1 musíme spočítat tak, aby nám zbyl testovací proud na palník max. 100 µA (jinak dojde k iniciaci palníku !), pro 12V je to 120 K-ohmu. Testovací tlačítko slouží zároveň jako pojistka (musíme k odpálení použít obě ruce). Tlačítkem TL2 startujeme.


 
Obr. 2 - Schéma startovacího zařízení pro více ramp


Takto hotové zařízení vypadá 

 


Dotykové rampy

   Dotykové rampy, máji tu výhodu že model rakety nemusíme vybavit vodítky. Tím se nám mimo jiné zmenší odpor modelu. Příklad takovéto rampy vidíme na obr. 3. Tato nejjednodušší dotyková rampa lze však použít jen na jeden průměr modelů, dán rozestupem vodících tyčí. 
   Složitější dotekovou rampu vidíme na obr. 4, která je stavitelná na různé průměry raket. Vodícími tyčemi jsou zde duralové trubky ø16/2. Základna rampy je z ocelového plechu tl. 1,5 mm, ve které jsou drážky pro šrouby M6 vodících tyčí. Nahoře jsou upevňovací šrouby vodících tyčí uchyceny v prstenci z ocelové trubky. Šrouby je nutné důkladně zajistit ve vodících tyčích, buď začepováním nebo přilepením epoxidovým lepidlem.
   K základně rampy je přišroubován trn (otovor ø 9), který pýchneme do země. Rozměry rampy je možné upravovat dle libosti.


Obr. 3 - jednoduchá dotyková rampa
1 - vodící tyče, 2 - překližka, 3 - nohy


Obr. 4 - nákres stavitelné dotykové rampy

 Další druhy startovacích ramp

   Pro větší modely budeme muset postavit zákonitě větší a mohutnější rampy. Ze začátku nám jistě postačí jednoduchá tyčová, uvedená výše ale tentokráte většího průměru 8 - 10 mm s délkou min. 2m, jako základna zde postačí zemnící kolík s otvorem dle použitého průměru, ve kterém po zatlučení do zemně, zajistíme vodící tyč šroubem (viz. obr. 5).
  

  
Obr. 5 Jednoduchá rampa pro větší modely

   Stává se ovšem že některé plochy (letiště, zmrzlá půda) lze k zatlučení zemního kolíku využít jen velmi těžko. Zde musíme vyrobit pevnou stabilní základnu, kterou jednouše na jakýkoliv (rovný) podklad postavíme. Motivaci pro stavbu složitějších ramp, najdete na následujících obrázcích.


Základ rampy tvoří třínožka s opěrným stolečkem, na kterém je 
připevněna vodící tyč, buď obyčejná kruhového průřezu, 
nebo tyč z drážkou tvaru "T"


Obdobná rampa, ale základ tvoří kříž který má stavitelné nohy 


Další druh rampy tentokrát se základnou tvaru "T"


Tato rampa má tu výhodu, že na ní lze měnit úhel náklonu 


Opět rampa s křížovou základnou ovšem mohutnějších rozměrů :-)


Detailní záběr profilu "T" na velké rampě
(startovala z ní zatím největší raketa kterou jsem měl možnost vidět 
maketa Ariane, dlouhá 4,5 m a vážící 70 Kg !)

 

Startovací věž

  Nejdokonalejší a divácky velmi atraktivní rampou je ovšem startovací věž, která připomíná rampy skutečných raket. V Americe je pří pořádání letových dnů H.P.R. běžně používána. V Evropě jsem ji ale u amatérských raketýrů ještě neviděl. 

 

 
Startovací věž trojúhelníkového tvaru
(používána u polských raket Meteor)

  
  Startovací věž, čtvercového průřezu  (U.S.A. - poušť Black Rock Desert)


V případě potřeby lze použít i jako lešení :-)


Start !

 

 

  

  Hlavní stránka  |  Další kapitola